Krása ženského poprsí bývá relativní pojem 

Tak jako k sobě neoddělitelně patří Laurel a Hardy nebo třeba Pat a Mat, tak je ve světě chirugických úprav prsou spojena modelace s augmentací. Proč? Protože plastické operace prsou nejsou v žádném případě výrazem posedlosti velikostí. Vždyť i muži (smíříme-li se s tím, že na chvíli bude na ženu nahlíženo jako na sexuální objekt) se v tomto ohledu ve svých preferencích rozcházejí. 

Ani všemocná paní móda nemá v tomto ohledu zcela jasno. Stejně jako účesy prošel ideál dokonalých prsou v průběhu let změnou. Jen ve 20. století se korouhvička několikrát otočila. Každou chvíli diktoval někdo jiný: od kyprých ztepilých krásek, jako byly Marilyn Monroe nebo Brigit Bardot, po droboučkou Twiggy a Audrey Hepburn. Každopádně své obdivovatele a obdivovatelky měly všechny.  

Velikost řešíme méně, než se všeobecně předpokládá

Více než o absolutní rozměr poprsí jde o jeho pevnost, pružnost, vzpřímenost a proporční harmonii s typem postavy. Proto také tento zákrok podstupují nejčastěji ženy, na jejichž poprsí se projevila přestálá těhotenství, kojení a samozřejmě hlodání zubu času. Mladých dívek, které mají objektivní důvod být nespokojeny se svými ňadry, zase tolik není. Odborníci jim v raném věku ženství zákrok rozmlouvají; není to nic, co má řešit pubertální mindráky a přehnaný důraz na vizáž. Navíc chirurgická práce s poprsím po těhotenství a s ním spojených povinnostech je vždycky příjemnější. Zvětšit poprsí  potřebují snad jen modelky a celebrity, které tím pak plní stránky bulvárního tisku.

Kapka štěstí pro obyčejnou ženu

Skutečný život je ale jinde. Nevyskytují se v něm pouze modelky a on sám staví člověku do cesty jiné překážky než příliš malá prsa. Navzdory tomu se operatéři estetických klinik nemusí obávat, že přijdou o práci. Naopak; jejich zákroky jsou stále  žádanější a zpevnění poprsí spojené s případným zvětšením bezpečně vede žebříček popularity.

Jak vypadá typický příběh obyčejné ženy a její důvody pro zákrok? V internetových diskuzích se dají najít takováto svědectví: V pubertě jsem nikdy nebyla kyprá, ale když jsem otěhotněla, doslova jsem otekla.. Jedla jsem za čtyři, ne za dva! Po prvním dítěti přišlo druhé a třetí v řadě a s každým miminkem jsem byla tlustší a tlustší. Nosila jsem stále těhotenské oblečení a zvykla jsem si, že se mě lidé ptají, kdy budu mít další. Ale nebyla jsem těhotná, pouze velký jedlík. V nejhorším období jsem při výšce 1,60 m vážila 101 kg. Trvalo mi to dva roky, ale zhubla jsem zdravých 30 kg a cítila se skvěle…až na povislá prsa. 

Modelace s augmentací pomohla

Nenáviděla jsem koupání, protože jsem musel vidět své tělo a nechtěla jsem, aby se k nim můj partner přibližoval; milovala se s podprsenkou. Opravdu mě to deprimovalo. Potom mi někdo doporučil plastickou operaci. Styděla jsem se, ale překonala jsem to. Prsa mi pozvedli, a protože se na nich podepsaly děti a následné u hubnutí, doporučili mi středné velké implantáty. Po roce mám pocit, že to stálo zato. Letos jsme jeli na naši první rodinnou dovolenou a byla jsem na své tělo v bikinách opravdu pyšná. Možná mám nějaké strie a trochu celulitidy, ale nemůžete mi zabránit v hraní volejbalu s mými dětmi…a můj partner ze mě nemůže spustit oči!

A pak, že plastická chirurgie nezachraňuje životy!

Od každého trochu 

Dlouhodobé studie dokládají, že průměrná velikost prsou evropských žen se od 60. let o něco zvýšila. Může to být způsobeno změnou stravy a kondice, ale také obrovskou popularitou plastické chirurgie. Ta raketově vzrostla zejména v 80. letech. Dnešním ženám se údajně nejvíce líbí velikost C a dokonalý tvar. Mohou mít obojí. Budiž jim to přáno. 

 

V jakém věku by si žena měla nechat upravit poprsí? Proč?